Žáci na Daliborce se vrátili do školních lavic podle vlastního scénáře
Přechod na distanční výuku byl velkou změnou pro všechny. Pro učitele, pro rodiče a hlavně pro děti, žáky naší školy. Ti nyní zažívají další velkou změnu. Vrací se zpátky do školy. Žáci druhého stupně po dlouhých 5 měsících. "Na co se těší?" "Z čeho mají obavu?" "A jak by si představovali svůj ideální první školní den?" Na to jsme se na ZŠ a MŠ Na Daliborce v Hořicích rozhodli zeptat přímo jich, a to formou anonymního dotazníku. Dotazník se snažil zmapovat hned několik oblastí:
- prožívání distanční výuky (Co dětem vyhovuje, nevyhovuje nebo je dokonce stresuje?...).
- oblast motivace (Jak se děti motivují při práci z domova? Jaké techniky využívají a jak si práci organizují? A do jaké míry jsou závislé na pomoci rodičů?...)
- otázky kolem každodenní psychohygieny (Mají nějaký denní režim? Sportují? Co jim dává energii?....)
Mile nás překvapilo jak otevřeně děti odpovídaly. Některá sdělení vyvolala úsměv, jiná nás inspirovala k zamyšlení. Ale vraťme se k otázce, která se v souvislosti s návratem dětí k běžné výuce, stává tou nejaktuálnější. "Jak by si představovali svůj ideální první školní den?"
"Nějak hezky se přivítat."
"Jen tak si povídat, co jsme zažili."
"Dívat se spolu na filmy."
"Hrát hry (třeba o tom, co si pamatujeme o ostatních spolužácích)."
"Jit se spolužáky a třídním ven".
"Úplně v klidu den, žádnej stres, vysvětlit si jak co bude. Pustit si klidně u toho písničky a všechno to probrat."
To je jen malá ukázka ze zhruba 140 reakcí, které jsme od žáků získali.
"A z čeho mají strach a na co se těší?"
Děti se těší na kamarády, na své učitele, a také na to, že při prezenční výuce lépe pochopí, co se jim při výuce na dálku nedařilo.
Přemýšlí, že si z distanční výuky nesou nějaké "dluhy" (třeba nedopsané sešity). Rády by věděly, co je v příštích týdnech čeká. Kdy se mají připravit na testování znalostí apod. "Mám obavu, že mě učitelé ukřižují". Napsal s nadsázkou jeden chlapec.
Dnes, 3. května se nebudou Na Daliborce ani testovat znalosti, ani kontrolovat sešity. Nikoho nebudeme ani "ukřižovávat". Budeme sdílet svoje zážitky z nelehkého období, hledat ponaučení a cestu, jak se s návratem do školy vyrovnat. Půjdeme do přírody hrát hry, bude se opékat a možná se k tomu pustí i hudba :) A taky chceme hodně mluvit o tom, co nás čeká v příštích týdnech a jak to společně zvládnout.
Žáci se mohou těšit na pohodový čas se svými spolužáky a třídními učiteli. Přesně podle scénáře, který si sami napsali.
Věříme, že nám všem zůstane v hlavě uložená vzpomínka "v šuplíčku" milé vzpomínky. A k té se budeme vracet v náročnějších chvílích.